Deštné v Orlických horách       17. 6. – 18. 6. 2003

1. den: Meziměstí – Broumov – Božanov – Radkow – Wambierzyce – Polanica Zdroj – Sokolowka – Szczytna – Zieleniec – Masarykova chata – Jedlová

2. den: Jedlová – Deštné – Šerlišský mlýn – Sedloňovský vrch – Polom – Olešnice – Duszniky Zdroj – Lezyce – Karlow – Radkow – Božanov – Broumov – Meziměstí

Peloton: Václav, Zedník, Brýšek, Pšéňa, 2x Šulini


      Start je v 9:00 z Broumova. Na rozdíl od minulé akce je peleton trochu prořídlý, ale přesto vyrážíme. Startujeme s mírným zpožděním, protože Šulini si museli dát opravit stroje, jsou to bordeláři. V Božanově překračujeme SH a míříme do Wambierzyc, kde je první zastávka a prohlídka chrámu. Pšéňa se začíná ládovat řízky od své milované. Po přestávce jedeme do Polanice, kde je další zastávka. Polanica Zdroj - lázeňské město, takže ceny jsou krapet vyšší, ale to nám nebrání v tom, abychom si pivko dali. Z Polanice jedeme podle mapy, měli jsme snahu se zeptat místních, ale jsou to tupci, nevědí, co mají za barákem. Do vedlejšího městečka Szczytna je to po cestě asi 3km, to pro nás není, raději lesem a do kopce - délka 6km. Stále do kopce, chvílemi i kola tlačíme, alespoň máme čas se kochat okolní krajinou. Po příjezdu do Zielence, marně hledáme turistickou stezku do Čech. Stezka vede po opravdické sjezdovce, samozřejmě do kopce. Po celodenní jízdě to je lahůdka na závěr. Po zdolání této hrůzy už jen sjezd přes Deštnou do Jedlové. Ubytováni jsme v pensionu U Kristýny. Pšéňa dostal k večeři 15 knedlíků, byl to od kuchaře velice chytrý tah, protože Pšéňa byl rád a spokojen. Tím pádem po večeři se Pšéňa spolu se Zedníkem šli vykoupat do venkovního bazénu. Ostatní řádně ustrojeni se na ně jen koukají a kroutí hlavami. Voda je pěkně studená. Potom nějaký to pivko, hra 7, kde se Kájovi moc nedařilo a jde se spát. Ráno startujeme opět do kopce. Přes Šerlišský mlýn a Sedloňovský vrch sjíždíme do Olešnice - sjezd opět docela dobrý. Další sjezd do Duszniků, je zatím poslední, protože na Karlow opět a zas do kopce. Šulini pomalu rezignují, hlavně Kája, a tlačí a tlačí (samozřejmě jen to kolo). V Karlowě toho máme málo a tak vyrážíme pěšky nahoru, na Hejšovinu. Kája raději hlídá dole pod kopcem kola. Z vrchu je moc pěkný výhled do okolí. Po prohlídce se od nás odděluje Pšéňa a přes Machovskou Lhotu míří k domovu, do Police. Výlet se blíží ke konci, přes Božanov, Broumov do Meziměstí. Kája říká, že už nikdy v životě nepojede na kole. Uvidíme. Přesto, nebo právě proto, že nás jelo takhle málo, se i tento výlet zdařil.