Tour de Špindl      06.09. - 07.09.2004

1. den - Meziměstí - Adršpach - Trutnov - Rudník - Vrchlabí - Špindlerův Mlýn

2. den - Špindlerův Mlýn - Špindlerovka - Karpacz - Jarkowice - Lubawka - Krzeszow - Mieroszow - Meziměstí

Peloton: Václav, Zedník, Bery, Patroš, Uragán, Sultán, Smolda, Pšéňa, Blažek, Šulin, Tonda, Šolin, Chlup


      Je 06.09.2004 a náš tým opět vyráží do světa. Tentokrát je naším cílem Špindlerův Mlýn. Sraz máme jako vždy u Edy, kde dáme kořaličku. Peloton je o něco menší než při zájezdu do Dolců, ale to je dáno počtem míst na chatě ve Špindlu. Takže startujeme z Meziměstí směr Teplice, Adršpach. První kopeček z Ádru nahoru na chvalečské serpentíny, ale jinak to je pohodová jízda. Následuje sjezd do Trutnova, oběd u Kousala a přes Mladé Buky do Rudníku. Cestou, jelikož je horko, dochází k častému doplňování tekutin, každý je řádně vybaven. Z Rudníku na Vrchlabí pěkný stoupání, Šulin trochu brblá, ale jede. Kopec jsme zdárně zdolali a pokračujeme dále. Na letišti ve Vrchlabí dáváme v kempu pauzu před stoupáním do Špindlu. Jenže po těch pivech se už moc šlapat nechce. Z Vrchlabí se peloton pomalu, ale jistě trhá. Zdatnější jezdci uhánějí, méně zdatní jedou v klidu. Do Špindlu přijíždíme všichni. Ubytováni jsme v chatě, na docela pěkném místě, za což dík našim „kamarádům“ ze Špindlu. Po menší hygieně odcházíme za sportem. V místě je letní bobová dráha. Dost dobrá. Dospělý chlapi a chovaj se jak malé děti. Jako vždy máme slevu (nebyla zadara), tak jezdíme co to dá. Adrenalin stoupá kvalitně. Vřele doporučuji. Chlup se trochu sedřel. Na večeři vyrážíme do místní hospody, žádná sláva, jídlo pomalu žádný, číšník „samá ochota“. Takže po nějakej těch pivech se vracíme na chatu. Co se dělo ten večer na chatě a kolem chaty se jen tak nevidí. Pár opivněných jedinců se rozhodlo, že když jsme na horách je třeba se věnovat zimním sportům, přestože sníh ještě zdaleka není. Objevili sáně a boby (dětské) a tím pádem mohla začít noční estráda. Krátce před půlnocí byl odstartován první jezdec na trať. Samozřejmě, že po schodech v chatě. Je třeba říci, že jezdci byli řádně vybaveni - přilby, rukavice atd. Některé jízdy vypadaly spíše tak, že jezdec chce spáchat sebevraždu, ale vše dobře dopadlo. Nejlepší jízda byla na saních. Po této jízdě a malé přestávce, která byla vyplněna sežráním několika Pšéňovejch řízků dostal Smolda dost skvělej nápad. Byly sáně, boby, budou tedy i běžky. Jak si usmyslel, tak udělal. Po půlnoci obouvá běžky a vyráží kolem chaty, samozřejmě za mocného fandění ostatních. O tom se nedá psát, to se musí vidět. Ještě malinko k těm řízkům. Pšéňa nemá rád, když mu někdo bere jídlo, ale tentokrát ani nenadával, byl rád, že jsme mu aspoň nějaký nechali a že se s nimi nemusí druhý den vláčet na Špindlerovku.

      Ráno po snídani vyrážíme směr Špindlerovka. Šulin s Blažkem „taxíkem“. Počasí nám opět přeje, tak se do kopce trochu potíme. Kopeček je to dost kvalitní. Na Špindlerovce pivo a jede se dolů, do Polska. Adrenalin opět stoupá. 4km sjezd po úzké cestě mezi dírami. Sůltánoj odešla brzda, tak se trochu prošel, raději. Jízda Polskem byla celkem jednotvárná. Nahoru dolů. Po nočním sportování nic moc. Jednu chvíli, když jsme byli pod posledním stoupáním na Pomezní Boudy, tak Šulin už nebrblá, ale pěkně vrčí. Přes Lubawku, Krzeszow, Mieroszow míříme do Meziměstí. Poslední zasloužená zastávka Na nádraží a jede se domů. Co dodat na závěr? Parádní zájezd. Nikomu se nic nestalo, takže opět na jaře.


foto