Tour de Mostek      22.09. - 23.09.2005

1. den - Meziměstí - Mieroszow - Krzeszow - Lubawka - Žacléř - Trutnov - Hostinné - Mostek

2. den - Mostek - Les Království - Dvůr Králové - Hořičky - Červený Kostelec - Stárkov - Česká Metuje - Jetřichov

Peloton: Václav, Patroš, Brýšek, Uragán, Sultán, Blažek, Zajda, Smolda, Pšéňa, Šolin,Tonda + Luďa Zelený, Matějda, Špidla, Michal Kouba, Chlup, Salám, Zedník


      A už je to tu zas, dlouho očekávaný den a výlet do Mostku u Dvora Králové. Účast je opět hojná. Máme nového člena, Saláma (Martin Salaba). Někteří ho známe ještě z dob, kdy jsme dřeli na dráze. Jinak ani nejde začít, než že je sraz u Edy. Po ránu obvyklé procedury. Pšéňa nám oznamuje smutnou a pro něj nezvyklou věc - nemá řízky. Šolin ještě narychlo posílá Chlupa pro doklady, a už uháníme do Starostína na přechod. Cesta probíhá nečekaně bez komplikací. Sem tam to nějaké občerstvení a už sjíždíme k přechodu na Královci. Šolin jestliže někoho posílal pro doklady, aby byl průjezd přes SH bez problémů, tak sám si radši vzal pas své paní (jestli se stydí za svou fotku?). Ještě, že si toho polínko nevšimlo, jinak Karel skončil v ,,ťurmě“. Hned za přechodem odbočujeme do Žaclíku, až na dva, kteří se rozhodli, že si trošku nadjedou. V Žaclíku zastávka v hospůdce na doplnění tekutin. Zde se projevuje komik Koubič tím, že hned rozbíjí první půllitr s pivem. Špidla se hned chopí smetáku, handry a už se smeká po lokále. Po příjezdu Matějdy a Uragána, to jsou ti dva co si to chtěli nakrátit, a jejich krátkém odpočinku uháníme na oběd ke Kousalům do Trutnova. Oběd byl vynikající, nějaké to pivko, kafíčko a čajíček. Razíme přes Vlčice, Černou a Hostinné do Mostku. Cestou malinko bloudíme, museli jsme se i vracet, aby jsme se nemotali na hlavním tahu. Těmito vedlejšími cestami se dostáváme až do Debrného. Odtud stoupáme a stoupáme a stoupáme. I tento kopec jsme zvládli a pak už jen sjezd do Mostku.
      Zde se ubytováváme v kempu v chatičkách. Trocha vody, ve sprše, někdo teplé, někdo studené, a můžeme vyrazit do nedaleké krčmy na pivčo a večeři. Jenom Uragán musí mít něco extra, tak skáče do venkovního bazénu. Nikdo neví, jak byla voda teplá, ale centimetrová hadička na čůrání mluví za vše. V hospodě se nás trochu zalekli, v tuhle podzimní dobu nejsou zvyklí na takový nával, ale pár vtipnejch vtipů a personál je náš. Pár jedinců se neustále snažilo vetřít do přízně servírky Jitky, ale marně. Večer probíhá standartně, večeře, kupa piv, nějaké vtipy, nějaké zážitky, prostě zábava. Všichni jsou v pohodě akorát Luďa je trochu unaven, tak usíná raději přímo u stolu. V pozdní noční, pěkně studenou, hodinu odcházíme do kempu spát. Teda skoro všichni spát. Brýšek toho měl za dnešní den málo, tak se rozhodl, že poletí na Krétu a letěl. Jenže po chvíli se mu let přestal líbit, vyházel celou postel ze dveří, sbalil si svoji a jako skoro každý výlet odchází spát jinam. Skupinka vytrvalců razila na diskotéku. Jelikož to diskotéka nebyla, ale pouze hlučněji puštěné rádio v autě, tak se smutní vrátili zpět a ač neradi šli taky spát.

      Ráno nás čekalo nemilé překvapení. Pár jedinců mělo prázdné kolo, takže se pumpovalo, spravovalo a pátralo proč se tak stalo. Poté následovala snídaně v restauraci. Za to dík Koubičovi, že to tak pěkně domluvil. Odjezd se trochu zpozdil, protože došlo i na toho lumpa, kterej vypustil kola kamarádům jako odměnu za svůj noční let. Ano byl to Brýšek. Takže můžeme vyrazit. Nejdříve míříme na přehradu Les království. Moc pěkná. Následuje sjezd do Dvora Králové a potom první z kopečků, které nás dnes čekají do Kocbeře.Zde za plného provozu to není nic moc, ale po vyšlapání tohoto kopečka nás čeká sladká odměna. Cesta lesem a terénem přes Kohoutov a Brzice je parádní. Akorát Uragán jako vždy v lese píchá. Tato část etapy se opravdu vyvedla, žádnej provoz, prostě paráda. Rozdělěni po menších skupinkách míříme na Hořičky. Zde potkávají nepříjemnosti Patroše a Špidlu. První píchá, druhý ztrácí peněženku. Na Hořičkách si dáváme oběd, to jest dobrá česnečka a pár piv a trochu relaxujeme. Je to zvláštní, ale Uragán si i zde našel přítelkyni. Po obědě vyrážíme směr Litoboř, Slatina nad Úpou, Červená Hora a Mstětín do Červeného Kostelce. Cesta je to pěkná, sice je to nahoru dolů, ale není kam spěchat, takže se jede v pohodě. Po projetí Kostelcem přichází výživná část a tou je stoupání na Horní Kostelec za poměrně velkého provozu. Na vrcholu toho máme skoro všichni plný zuby, ještě že máme palivo značky Božkov. Trochu si odpočinem a sjíždíme přes Bystré do Stárkova. Kdyby byla celá etapa jako tahle část, to by byla paráda. Z kopce a rovinka a jsme ve Stárkově. Zde opět aby se to nepletlo kopec na Solovice. Zde každý s vidinou, že je to ten poslední co nás dnes čeká, šlape statečně a neremcá. Následuje sjezd do České Metuje. Zde mají Pšéňa a Luďa možnost se oddělit a jet domů, ale to zamítají a pokračují s peletonem přes Dědov do Teplic. Zde největší žíznivci bez zastávky pokračují směr Jetřichov, ostatní mají pivní zastávku na Rybárně. Dnes pouze jedno, víme jak to tady dopadá, a jedeme přes Bohdašín do Jetřichova. Zde v hospodě U Suchánků je závěrečná. Langoše, pivo, sem tam nějaká kořalička , to si za dnešní výkon určitě všichni zasloužíme. S přicházející tmou se všichni, snad spokojeni, rozjíždíme k domovům.

      Rekapitulace zní. Na tomto zájezdě se spravovalo a pumpovalo více než jindy. Nehody a zranění se nám opět naštěstí vyhnuli. Pár kilásků jsme taky najeli. Takže spokojenost. Letos už možná jen nějaká lehká vyjížďka a něco delšího až na jaře.


foto