Wielka Sowa II      30.05.2008
Trasa: Janovičky - Bartnica - Sokolec - Wielka Sowa - Gluszyca - Janovičky
Peloton: Václav, Tučňák, Blažek, Šolin, Smolda, Uragán, Bříšek, Caca, Pšéňa, Petr, Luďa, Tona, Flinstoun, Jirka, Dobytek Áda, Pan Pavel, Pitras, Béra, Zdenda Žid
      Na dnešní den byl naplánován další výjezd Bike teamu. Tentokrát jako cíl byl vybrán 1014 m.n.m. vysoký kopec Wielka Sowa v sousedním Polsku. V minulosti už byl jednou naším Bike teamem zdolán. Sraz je v 10.00 hod. na Janovičkách v penzionu Zámeček. Účast je celkem solidní, v pelotonu se objevují tři výše jmenované nové tváře. Počasí: už teď po ránu docela pěkné teplo, jasno, prostě pařák.
      Po doplnění tekutin, v 10.30 hod., vyrážíme k hranici s Polskem. Hned za turistickou stezkou odbočujeme doprava a po lesní cestě míříme k Bartnici. Zpestřením je pád Bříška a následný pád Václava. Jinak cesta lesem je moc pěkná. Po celkem poklidné části následuje parádní sjezd k Bartnici. Kousek po hlavní, směr Nowa Ruda a odbočujeme doleva do vsi. Projíždíme Bartnicí a už odbočujeme doprava a opět začínáme stoupat. Toto stoupání už je trochu náročnější a i počasí začíná být nepříjemnější. Kopec jsme vyjeli a opět parádní sjezd, tentokrát do Sokolce. Na dlouhou dobu to byl poslední sjezd, teď už nás čeká jen samé stoupání. Nejdříve šlapeme po cestě přes Sokolec a na konci obce doprava po cykloturistické cestě už míříme na Wielkou Sowu. Tento úsek je náročný a navíc nám výkon znepříjemňují nákladní auta, která vozí štěrk na opravu cesty. Slunce neustále praží. Na hřeben jsme vyšlápli a teď už nás čeká „jen“ cesta po hřebeni k vrcholu. Jestli cesta sem byla pakárna, tady je to pakárna na druhou. Cesta je bahnitá, když zmizí bahno, do cesty se nám staví balvany. Cesta je opravdu náročná. Ve 13.15 hod. jsme na vrcholu. Zde je přestávka vyplněná doplněním tekutin a načerpáním nových sil. Na rozhlednu (placenou) se nikomu nechce a každý si raději zakoupí chlazenou Plzeň. Perlička: Pšéňa zde ke svačině snědl celou šišku lovečáku, ten prostě nezklame. Teď by měl následovat sjezd do Walimy, ale nějak jsme tu správnou cestu netrefili, sjíždíme do Rzeczki. Tento sjezd byl technicky moc náročnej. Někdo to sjel, někdo sešel, ale všichni v pohodě. Dole pod kopcem první nepříjemnost, Petr píchl. Když vyměnil duši a chystáme se k odjezdu zjistil Smolda, že má taky prázdno, takže další zdržení. Po opravě už sjíždíme přes Walim, Jugowice a Jedlinu Zdroj do Gluszyce. I tento sjezd, i když je po hlavní je dobrej. V Gluszyci doplňujeme tekutiny, Caca doplňuje soli (Šolin mu donesl kilo z pekárny). Slunce stále praží, docela solidní výheň, akorát na cyklistickou vyjížďku. Přes Gluszycy se peloton roztrhal a na odbočce na Janovičky se sjíždíme snad 5 min. Poslední doplnění tekutin u ochotných místních obyvatel a teď už jen kopec na Janovičky. Ten jsme zdolali a už je tu závěrečná, dnes na Janovičkách, v restauraci Na vyhlídce. Strava výborná, budvárek taky. Bříšek se před večeří trochu prospal v křesle a vlastně usínal průběžně celý večer. Po večeři a nějakém tom pivu se peloton pomalu rozjíždí.
Rekapitulace. Tento výjezd byl z těch těžších, ani ne tak délkou, jako náročností. Terénu bylo tentokrát poměrně dost a sjezd ze Sowy byl i na horský kola na hraně. Zranění naštěstí žádný, defekty pouze dva. Teď už je před námi čtyřdenní výjezd do Jizerek, trochu jsme potrénovali, tak to snad bude v pohodě.