Bike team

1. den - Meziměstí - Adršpach - Trutnov - Hostinné - Kunčice - Jilemnice - Vysoké n. Jiz. - Příchovice - Tanvald - Desná - Albrechtice - Mariánská Hora (115 km)

2. den - Mariánská Hora - Mariánské Horské boudy - Čihadlo - Kristiánov - Nová Louka (oběd) - Krásná Máři - Vodopád Velkého štolpichu - Smědavská hora - Knajpa - Kasárenská cesta - Protržená přehrada - Mariánské Horské boudy - Mariánská Hora (50 km)

3. den - Mariánská Hora - Tanvaldský Špičák (rozhledna) - Černá Studnice (rozhledna) - Smržovka - Albrechtice - Mariánská Hora (25 km)

4. den - Mariánská Hora - Desná - Kořenov - Kř. Na Mýtě - Jablonec n. Jiz. - Hor. Sytová - Jilemnice - Vrchlabí - Rudník - Trutnov - Adršpach - Meziměstí (115 km)

Peloton: Václav, Zedník, Bery, Tučňák, Blažek, Uragán, Caca, Šolin, Bury, Pšéňa, Kuboš, Olda, Petr, Dobytek, Luďa, Tona, Jenda, Jirka

Zásobovací vozidlo: Joska, Šulin

Motocykl: Bříšek

      Máme tu 19.06.2008 a Bike team Půlnoční království se sjíždí a připravuje na letos největší výjezd. Cílem budou Jizerské hory, penzion Alpin v Mariánské Hoře. Odjezd je naplánován na 8.00 hod., jako vždy, od Edy. Cyklistická část čítá 18 závodníků, doprovodné vozidlo 2 kousky. Účast cyklistů by mohla být určitě vyšší, nevidím stálé účastníky, Smoldu, Sultána a další. Některé nepustili pracovní povinnosti, někteří neměli najeto, tak se asi báli a někteří… Zde je třeba zmínit Flinstouna, na tento výlet se těšil asi nejvíce, ale musel jít slavit narozeniny tchýně. Jojo. Po nezbytném doplnění tekutin opravdu v 8.00 vyrážíme. Počasí: oblačno, zatím bez deště, přes den polojasno a teplo. Směr je jasný Adršpach a dále Trutnov, vše po hlavní.
      V Teplicích se přidávají Dobytek s Jirkou a Pšéňa s Petrem a jsme kompletní. Zatěžkávací zkoušku na Chvaleč jsme zvládli v pohodě a i sjezd je ok. Krátká zastávka na občerstvení a příjemný sjezd do Trutnova. V provozu nic moc. Odbočujeme z hlavní do Vlčic a přes kopec do Hostinného. Zde v zatáčkách nad Hostinným je krátká zastávka vyplněná vzpomínkou na loňský výjezd. Právě zde si Zedník polámal žebra. Letos tu došlo k nafocení oné tragické události, Uragán měl k tomuto krátký veršík a samozřejmě minuta ticha. V Hostinném oběd a po rovinně, v poklidném tempu přes Kunčice a Dolní a Horní Brannou k Jilemnici, kterou jsme se rozhodli projet ne po cykloturistické cestě, ale po hlavní. Pěkně jsme se svezli a míříme k Horní Sytové. Zde končí ta lehčí část dnešní etapy a začíná se to trochu zvedat, vlastně trochu víc. Stoupání je parádní. Někomu to trvalo míň, někomu o trochu déle. Všichni to ale dokázali. Ve Vysokém, na náměstí, dáváme zasloužené pivko. Společnost nám dělá místní opilec, ze kterého se posléze vyklubal meziměstský rodák, spolužák Luďi a Tučňáka. To asi byla pěkná třída. Po přestávce krátký sjezd a opět stoupání, tentokrát do Příchovic. Zde opět přestávka, vyplněná poleháváním pod stromami a doplněním tekutin, tentokrát se podává Šulinova vodka. Jenda a Luďa toho mají málo a dávají si výjezd na rozhlednu Štěpánku. Prý byla moc pěkná. Zbytek se pouští do parádního sjezdu do Tanvaldu. A odtud, jak jinak než opět do kopce. Přes Desnou do Albrechtic. Zde jsme si mysleli, že jsme na místě, ale ještě nás čeká 2 km kopec do Mariánské Hory.
      Někteří, nebudu jmenovat (Uragán), hodili kolo do lesa a odmítají dále pokračovat. Po tomto krátkém vystoupení už dojíždíme do penzionu. Bylo to docela dost náročných 115 km. Ubytování: někteří (jako např. já) celkem slušné, většina, ale měla celkem stísněné prostory. Ale snad se to dalo vydržet. Strava: večeře byla katastrofální. Po domluvě „Serjožovi“ (šéf penzionu) se ale vše podstatně zlepšilo a „Serjoža“ přežil. Pivo měl trochu napálené, pro první večer jsme to skousli a od pátku pivo naváželo naše zásobovací vozidlo. A to už bylo lepší. Večer proběhl tak jako vždy. Pivko, kořaličky, následovala druhá večeře a šlo se na zasloužený spánek.

      Pátek: start byl určen na 10.00 hod., ale venku prší a start je odložen. Přestávka je vyplněna doplněním tekutin (rumu) a v 11.00 hod. vyrážíme. Vůdcem na tento výjezd byl určen Jenda. Už z toho je jasno, že to bude trochu náročnější. Od penzionu jsme se vyškrábali ještě výš, až na magistrálu a zde to už „celkem“ šlo. I když to bylo nahoru dolů. Sjezdy pěkný, stoupání taky dobrý. Polévku jsme dali v horské chatě Šámalce na Nových Loukách – výborná, Pšéňa nezklamal, dal si dvě. Cestou jsme měli možnost několika zajímavých výhledů do Německa, Polska i k nám do kraje. Další zajímavostí byl vodopád a zastávka na Protržené přehradě. Pivko jsme dali i na Knejpě. Dobytek si třikrát za den ustlal a při jednom pádu si rozbil brýle (od Šrota) a jelikož se s nimi nemohl rozloučit tak jezdil jen s jedním sklem a vypadal opravdu moc dobře. Na tomto výjezdu došlo k něčemu co nebývalo v tomto spolku zvykem. Někteří měli neustále nějaké výhrady k vůdci etapy a stylu jeho jízdy. Je faktem, že jsme stáli u každého rozcestí a u každé tabule, ale je věcí vůdce jak si to zařídí. Připomenul bych jedno nepsané pravidlo bike teamu: vůdce se poslouchal a poslouchá bez výhrady. Ale to byla jen taková malá kaňka na celkem dobrém výsledku této etapy. Počasí po celý den bylo takové nic moc, zataženo a celkem chladno, ale bez deště. Závěrečný sjezd do Mariánské Hory byl výživný. Pozdní oběd byl v penzionu Berounka u Ja-ny. Večeře dobrá, pivo naše, Šulin slavil jako každý rok narozeniny (57), gratulujeme. Příjemný večer jsme strávili v dobré zábavě na terase. Tento večer získal Dobytek svoje další přezdívky, pokusím se, ale nevím jestli to dokážu: Ali Hasan ... (asi tam ještě něco chybí, ale to nelze publikovat) a další, Danny de Vito. Po půlnoci někdo dostal hlad a tím dobrý nápad, jít opékat. Šulin se toho samozřejmě chytil a za 10 min. hoří oheň. K této akci jen pár krátkých postřehů. Tučňák našel opravdu zajímavý způsob jak opékat, dále Šulin půjčil Uragánovi kudlu, aby si šel do tmy uříznout klacek a Uragán se vrátil kupodivu zdráv a nepořezán. Dále nás poctili návštěvou gorily z pražské zoo, konkrétně Richard a Moja (ne, nezbláznil jsem se, kdo u toho byl tak ví). Nakonec to byl celkem pěkný den.

      Sobotní etapa byla naplánována jako ne moc náročná, abychom měli sílu na cestu domů. Peloton se trochu roztříštil. Část šla pěšky na Tanvaldský Špičák, část tam jela na kolech a pokračovala na Černou Studnici, část zůstala hlídat penzion (chrápala) a Jenda si vyjel na kopec trochu zmoknout (což se mu podařilo celkem slušně). Když jsem viděl v jakém stavu někteří nasedají na kolo a vyrážejí, tak jsem je trochu litoval. Všichni jsme se nakonec sešli (pár nás trochu bloudilo) ve Smržovce, v Pravé Pivrncově putyce. Tato putyka byla zase pro změnu hlavním cílem pro Pinďoura a snad byl spokojen. V putyce se objevil další člen teamu, na motorce se dostavil Bříšek, bylo celkem překvapením, že nás našel a že až sem trefil. Po této zastávce míříme nazpět do penzionu. Tentokrát jsme jeli na Josefův Důl a spojovačkou na Mariánskou Horu. Večeře byla i tentokrát dobrá. Večer odcházíme do Berounky na fotbal, Bříšek se na to tak těšil, jak si schrupne, a to se mu taky povedlo. Fotbal byl, tipovačka byla (vítězi Václav a Ali Hasan…), byl i stolní fotbálek (sparťani opět a jako vždy dostali). Po fotbale na penzion spát a připravit se na cestu domů. Počasí nám tento den opět moc nepřálo, přes den oblačno až zataženo a lehké mrholení.

      V neděli budíček v 7.00 hod. snídaně, příprava na odjezd a v 8.00 hod. odjezd. Počasí nám asi bude přát, už teď je celkem teplo. Nejdříve nás čeká sjezd do Tanvaldu a opět přes Desnou na Kořenov. Tento kopec, po ránu, moc zajímavá záležitost. Na vrcholu se podává občerstvení. A teď už je před námi sjezd až do Jilemnice. Toto bylo parádní. Rychlost solidní, střídalo se, prostě jsme se pěkně svezli. Jilemnici jsme projeli v pohodě, i když provoz docela houstl. Za Jilemnicí se k nám přidává další člen teamu. Čižin nám jel naproti a už jede s námi. Ve Vrchlabí zastávka u Penny, občerstvení a pár pacientů se snaží natankovat vodu do flašek (to se musí vidět). Počasí: slušný pařák. V Lánově v kempu chceme dát pivko, ale obsluze je 20 ks asi málo a ujíždí před námi. Proto musíme navštívit stánek s občerstvením na místním letišti. 11° Staropramen ?? za 25,-. Uragánovi se zde nejvíce líbila letadla s kolmým startem. Dopil se rum i pivo a teď už směr Trutnov. Za Hertvíkovicemi Petr píchá, je to mimochodem teprve druhý defekt, první píchal Caca při cestě tam před Vysokým. V Bukách chytli v Bimbovi saze a nemůžeme ho dojet. V Trutnově jsme dali kruháč, vypadalo to moc pěkně. Na konci Trutnova byl nečekaný závod, zvítězili jezdci na trekáčích. Oběd v restauraci U Kučerů, výborná záležitost. Po obědě nás nečeká nic pěkného, stoupání přes Petříkovice na Chvaleč. Opět, někomu to trvalo míň, někomu dýl, ale všichni to dokázali. Teď už jen sjezd přes Ádr do Teplic, na Rybárnu, kde je dnešní zakončení etapy a vlastně celého zájezdu. Pár se nás zastavilo v Ádru na jezírku vykoupat, paní nás nejdříve nechtěla vpustit, ale nakonec si dala říci a pěkně jsme se zchladili. Na Rybárně několik piv a loučení. Pár si nás tento pobyt zde prodloužilo až do pozdního odpoledne. Meziměstská část se zastavuje jako vždy Na nádraží, broumovská ve dřevěnce.

Hodnocení: Dopadlo to jak jsem očekával. Jizerky jsou parádní, ale samozřejmě také pěkně náročné. Najeli jsme docela dost náročných kilometrů. Počasí nám jakž takž přálo. Defekty pouze dva, což je na ujetou vzdálenost a počet jezdců zanedbatelné. Nehody, zranění naštěstí žádné. Ubytování a strava až na první večeři snad taky celkem v pohodě. A jak řekl Tučňák: „ti co nejeli můžou jen litovat“.

Děkování: Tady si poděkování určitě zaslouží zásobovací vozidlo, jejich servis po celou dobu zájezdu byl příkladný, při cestě do Jizerek a nazpět to bylo opravdu perfektní. Byl bych rád, kdybychom příští rok opět vyrazili někam dál a bylo potřeba takové vozidlo, kdyby to byl znovu Josef se Šulinem. Poděkování patří i Zedníkovi za získání sponzorských dárků, někdo tyto přijal s nadšením, ale někdo jimi z nějakých neznámých důvodů opovrhl. Doufám, že jsem na nic a na nikoho nezapomněl. Takže ještě jednou: Díky všem za pěkný výlet.

P.S. Týden po návratu z Jizerek měl Dobytek nehodu. Rozhodl se na kole přetlačit auto, které proti němu jelo zákazem. Bouračku odnesl rozbitou hlavou a potlučenýma nohama. Doufám, že na podzimní výlet bude Dobytek zas v plné síle.

foto