Bike team

1. den - Meziměstí - Broumov - Klodzko - Bílá Voda - Javorník - Lipová-lázně (105 km)

2. den - Lipová-lázně - Praděd - Lipová-lázně (70 km)

3. den - Lipová-lázně - Dlouhé stráně - Lipová-lázně (70 km)

4. den - Lipová-lázně - Javorník - Travná - Ladek Zdroj - Polanica Zdroj - Božanov - Meziměstí (115 km)

Peloton: Václav, Zedník, Tučňák, Uragán, Caca s klukem (Flinstoun), Bříšek, Šolin, Čižin, Tona, Pšéňa, Kuboš, Petr, Luďa, Tonda, Jenda, Jirka, Pitris, Zajda

Doprovodné vozidlo: Joska

Motocykl: Chlup

      18.06.2009 to je den, kdy náš Bike team Půlnoční království opět po roce vyráží na „velký červnový výjezd“. Tentokráte jsou naším cílem Jeseníky a snaha zdolat jejich nejvyšší kopec, Praděd. Základna bude v kempu Bobrovník, v obci Lipová-lázně.
      Na startu v Meziměstí je pouze část teamu, zbytek se připojí v Broumově. Pár stálých jezdců chybí, na poslední chvíli jim do toho něco přišlo, ale někteří se ani neozvali. Tona vyrazí odpoledne sám za námi. Opět jako v loni jede s námi doprovodné vozidlo. Letos jede Joska sám, Šulina nepustila rodinná oslava, ale kořaličky na oslavu svých narozenin poslal. V Broumově se peloton sjíždí a vzniká docela pěkná banda „spidermanů“. Ale jelikož jeden chybí (jo, je to Uragán), co si zapomněl doma peníze, doklady apod., je rozhodnuto, že na něho počkáme v Otovicích, kde si dáme nějaké to pivko. Uragán nás dojel, pivko si dal i on a můžeme pokračovat. Jedeme po hlavní cestě přes Scinawku do Klodzka. Zde v parku přestávka, Zedník tahá plechovky, ten prostě nezklame. Po této přestávce nás čeká dosti nepříjemné stoupání. Tento kopec jsme už sice šlapali, ale opět v tomto provozu je to hnus. Na kopci opět pauza, někteří vypadají unaveně a odpočívají, Josef vytáhl vynikající Olivětín a po jeho zdolání můžeme skoro po rovině vyrazit do Zlatého Stoku. Zde, dalo by se říci jako vždy, si na místním autobusáku dáváme polské pivo. Krátké stoupání, pak sjezd a jsme v Čechách, v Bílé Vodě. Oproti výjezdu do Rychleb, před čtyřmi roky, je zde nová cesta, ale i tak je to tu stále jako na konci světa. V Javorníku oběd, v místní Taverně. Část co seděla venku se docela dobře najedla, část co seděla uvnitř, úplně jiný jídelní lístek a taky úplně jiné ceny. Takže jsme po jednom pivu zmizeli a navštívili vedlejší občerstvení v karavanu, lahvové plus hamburger, paráda. Za chvíli tam seděli všichni. Před námi už byla část cesty bez nějakých hrozných kopců a podle toho to vypadalo. Zastavovalo se o poznání častěji, však bylo třeba doplňovat tekutiny. Počasí bylo „opravdu“ příjemné, pařák. Zvláště zajímavá byla zastávka v Žulové a zde taneční kreace místní opilkyně. Teď už je před námi pouze průjezd Vápennou a parádní stoupání k jeskyním Na pomezí a pak už jen sjezd do Lipové a do kempu. Po příjezdu ubytování, sprcha, pivko, našli se i tací, kteří si toto pořadí malinko prohodili. Byla rozdána nová výroční, klubová trička a odcházíme na večeři do hořejší restaurace, Koliby. Zde vidíme náš dres, ano je to Tona. Vzdálenost Meziměstí-Lipová, dlouhou 105 km zvládl za 3:40 hod. Docela dobrý, ne. Na večeři jsme si trochu počkali, došlo samozřejmě i na kořaličky a tím pádem i k obvyklému spánku našeho spáče.

      Pátek by měl být ve znamení výjezdu na Praděd a exkurze do přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Uvidíme, počasí se má trochu kazit. Takže, snídaně v 8.00 a v 8.30 odjezd z kempu směr Jeseník. Přes Bělou pod Pradědem a stále proti vodě. V Bělé se náš team rozděluje na dvě půlky. První zdolá Praděd cestou přes Červenohorské sedlo, druhá z Karlovy Studánky. Zde jen krátce. Obě cesty jsou moc parádní. První část vystoupala na sedlo a pak sjezd a opět do kopce na Švýcarnu. Druhá část, docela pěkný stoupák na Vidly, zde se odděluje trojice Čižin, Pšéňa, Petr a vyráží po turistické cestě na Švýcárnu. Chvílemi to prý vypadalo na zabití vůdce – Čižina. Další část pokračuje dle Jendy sjezdem do Karlovy Studánky. Ono to zas nebylo tak jednoduchý. Byl tam pěkný sjezd a opět stoupání do Karlovy Studánky. Zde krátká přestávka na pivko a čeká nás pěkných 9 km na Praděd. Cesta pěkná, bez provozu, ale pořááád do kopce. Jenda zůstává ve Studánce fotit a dojede nás na vrcholu. Pohodovým tempem vyjíždíme k Ovčárně a už je Praděd na dohled. Samozřejmě se počasí kazí, mlha a začíná pršet. Foto, ustrojit se a sjet dolů na Švýcárnu. Zde se sjel kupodivu celý team. Je 12.45 , chčije a chčije. Ve 13.00 má začít exkurze na Dlouhých Stráních, po dohodě je rozhodnuto, že to pro dnešek vzdáváme. Vstupenky jsou ale zakoupeny a tak Tonda sám prochází elektrárnou, lupen za 760 kaček, což je asi nejdražší vstupenka v celé historii elektrárny. Zato na Švýcárně je veselo, pár kusů nevydrželo a odjelo v dešti do kempu, zbytek při pohledu na „radar“ doplňuje tekutiny a čeká na zlepšení počasí. Dokonce jsme se dočkali i polévky, mimochodem vynikající, která ten den ani neměla být. Byl tam i jeden krátký spánek, ale vše v pohodě. Odpoledne se počasí trochu vylepšilo a opouštíme základnu. Část terénní vložkou na Červenohorské sedlo a domů, do kempu. Druhá stoupá na Praděd, zde se jim počasí opět trochu pokazilo, a tak čekají, v restauraci. Během tohoto čekání vypili skoro celou zásobu Pradědu, toto snad už ani nepřekvapuje. Cestou se zastavují na pivko na Ovčárně, někteří si to už ani nepamatují. Odtud přes Karlovu Studánku, Vidly a Bělou do kempu. Špidlovi a Zajdě se asi nechce už šlapat do kopce a tak to pustili až do Vrbna pod Pradědem. Z tohoto důvodu muselo vyjet doprovodné, spíše záchranné, vozidlo a pohledat je. Byli zachráněni v autobusové zastávce jak se tam spolu klepali, kdoví jestli to nebyla Špidlova finta. Toto byl jediný případ, kdy muselo vozidlo vyjet. Večer proběhl v pohodě, večeře, pivko …

      Sobota. V tento den se opět peloton rozdělil. A to už na startu. Pár kusům to nedalo a vydali se znovu k Dlouhým stráním, Tonda s Petrem na Vápennou do jeskyní, Jenda na Ramzovou a zbytek se rozhodl strávit den odpočinkem, kulturou, sportem a přípravou na cestu domů v kempu. Počasí cyklistům přálo, nezmokli. Na Červenohorském sedle si to Zedník rozmyslel a vrátil se do kempu a přidal se k odpočívající skupině. Cyklisté Dlouhé stráně zdolali a všichni se vrátili v pořádku na základnu. V kempu zatím byla veselo. Hrála se oblíbená hra, tzv. 7, pro některé z VDO, kromě Kuboše, to bylo nad lidské síly, paráda. Kuboš si našel v místní knihovně mayovku a celý den nám předčítal a zároveň obohatil náš slovník o nová slova, jako např. podatle-kořalka atd. Flinstouna neustále jeho mobilní operátor zásoboval překvapujícíma sms, Pepík nevěděl co se děje a chvílemi to vypadalo, že asi skočí po hlavě do potoka. Pivo teklo docela slušným proudem, a došlo i na polední polévku. Čižin si našel dvoukolák a celý den a velkou část noci se od něho ani nehnul. Vozil zájemce na kratší i delší vyjížďky jako rikša. Opravdu vynikající zážitek. Dále nám bylo dáno na hraní pár barevných fixů, opět výborný nápad, někteří se ani nedali poznat. Na motocyklu přijíždí Chlup a pro tento víkend jsme kompletní. Večer došlo i na nohejbal, zde předvedl Flinstoun zajímavý sportovní úbor a několik zajímavých sportovních kreací. Večeře, bramborový salát a řízek, a po večeři se věnujeme opět doplňování tekutin. Následuje „rockový koncert“ v místní restauraci, opět nádhera, kytary byly docela ze zajímavých materiálů. Řekl bych, že hluboko po půlnoci se rozcházíme, někteří jsme měli to štěstí, že nás odvezla rikša a jdeme se vyspat na cestu domů.

      Neděle ráno, všichni vstali tak nějako v pohodě, akorát Bříšek to jako vždy nestíhá. Pitris si prohlíží chatku a je překvapen jaké tam jsou pěkné obrazy, hmm, po třech dnech. Loučení s Danielou, která nám po celý víkend zajišťovala parádní servis, a pomalu se peloton vydává na cestu. Daniela nám dala ještě na cestu záchranný pás plný kořaliček, snad nebudou potřeba, nebo jo? Čeká nás stoupání na Vápennou, po ránu nic moc, zato sjezd je parádní a zastavujeme se až v Žulové, opět na pivko. Je třeba po včerejšku dorovnat hladinku. Odtud přes Vlčice a Uhelnou do Javorníka. Zde se loučíme s Pepou, který pokračuje směr Bílý Potok a Klodzko domů. Peloton se vydává na cestu, kterou jsme absolvovali při cestě z Račího údolí. Jo, je to cesta z Javorníka na Travnou. Před čtyřmi roky to byla polní cesta a dnes je tady pěkná asfaltka, ale kopec zůstal kopcem. Na vrcholu zasloužená přestávka a následuje sjezd do Ladku Zdroj, zde lehká projížďka po místním náměstí a teď po hlavní až do Želazna. Tento úsek je mírně z kopce a tak jsme si malinko zazávodili, dobrý. V Želazně na křižovatce oběd a přes několik zapadlých vesniček míříme do Polanice Zdroj. Tentokrát je to v Polanici bez zastávky a jedeme na Wambeřice po místy opravené a místy po neskutečně rozsekané silnici. Cestou se od nás odděluje polická větev a míří přes Bátorow na Karlow a domů do Police. Ve Wambeřicích krátká zastávka před katedrálou a zkratkou na Radkow a už jsme v Čechách. V Božanově zastávka na polévku a mažeme domů. V Broumově se u nemocnice loučíme, akorát Špidla spěchá do ní, do nemocnice, ne snad na návštěvu, nebo se nechat ošetřit, ale mohl se pos.at. Broumovská klika se ještě samozřejmě zastavila na pivko, Caca kupodivu na limo, ve dřevěnce. Meziměstská má ještě pár kiláčků před sebou.

Hodnocení: Tento výjezd bych určitě zařadil mezi ty nejlepší. Asi jako všechny předchozí. Řekl bych, že mu nic nechybělo. Zajezdili jsme si ažaž, někteří měli i 360, celkem náročných km, Praděd jsme zdolali, parádně jsme zmokli i parádně se ohřáli, žádný pád ani úraz, jedno jediný píchnutí. Zábava byla snad taky parádní. Velký poděkování patří Joskovi, že si udělal čas a opět vyrazil s touhle bandou pitomců a dělal nám doprovod. Servis v kempu, samozřejmě bez problémů. Myslím, že se na tyto místa ještě vrátíme. Jeseníky jsou pěkný i pěkně náročný.

P.S. Domů jsme přijeli v neděli, v pondělí začalo pršet a v Jeseníkách to dopadlo tak, že velká voda způsobila neprůjezdnost cesty po které jsme se vraceli domů.

foto