Černá hora a Pomezní boudy      29.05.2010
Trasa: Meziměstí - Trutnov - Černá hora - Pomezní boudy - Lubawka - Meziměstí
Peloton: Václav, Bříšek, Šolin, Čižin, Jana, Smolda, Tučňák, Tona, Jirka, Kuboš, Bára
      Je 29.05.2010, 08:00 hod. a u Edy se sjíždí Bike team Půlnoční království ke svému dalšímu výjezdu. Dnes to bude opravdová lahůdka a jeden z nejtěžších výjezdů v historii tohoto teamu. Vyrazíme do Krkonoš, na Černou horu a cestou domů si dáme ještě Pomezky. Peloton by mohl být trochu větší, ale opět se to některým nehodilo, anebo vyrazili jinam a někteří se asi báli. V pelotonu vítáme novou členku, a to Kubošovu spolupracovnici Báru. Počasí je v poslední době špatné, stále prší, uvidíme co dnes, dle předpovědi by jsme zmoknout neměli. Zatím je příjemně, pod mrakem, 13 °C.
      Krátce po 8:00 hod. vyrážíme, zatím bez Jirky, který se přidá v Ádru a bez Tony, který nás dojede, je totiž malinko indisponován. Jedeme směr Mieroszow a Zdoňov. Šolin přemýšlí o cyklobusu, ale Tučňák přemluvil Janu a jede se na kolech. V Ádru první kratší přestávka, samozřejmě se doplňují tekutiny. Teď nás čeká první kopeček, nahoru na Chvaleč. Zvládáme ho v pohodě. Sjezd je za odměnu a po krátké zastávce ve Chvalči pokračujeme docela kvapíkem přes Trutnov až do "Horňáku". Zde u Kousalů chceme dát polévku, ale málem nás sežral místní hlídač, tak raději pokračujeme. Polévku dáváme v Mladých Bukách v restauraci Borneo, mimochodem výborná volba. Tona se pomalu vzpamatovává, což je dobrá zpráva. Tak a teď Svoboda a Jánské Lázně. Ze Svobody se to začíná zvedat a když to Tučňákovi nechce jet je tlačen skupinkou dam z Brna, jo ten si to umí zařídit. Na Černou horu nejedeme pod lanovkou, ale kolem fotbalového hřiště směr Modrokamenné boudy. Cesta se docela slušně zvedá. Po pěkné cestě kolem Modrokamenných a Krausových bud jsme u Pardubické boudy. Pomalu se sjíždíme, Čižin samozřejmě stíhá jedno točený. Konec asfaltu, krátký lesní úsek, kde se všichni až na Smoldu projdeme a jsme na kopci. Ve 14:05 hod. je Černá hora (1299 m.n.m.) zdolána. V Kiosku zasloužená polévka a pivka. Z Kiosku sjezd přes Václavák a kolem Pražské boudy a přes Zahrádky do Pece. Přes Pec a Velkou Úpu až ke "křižovatce". Tato část dnešní etapy je asi nejlepší. Tady točíme doleva a opět stoupáme. V Malé Úpě se rozdělujeme, část pokračuje po hlavní a část jede nahoru kolem "Kostela". Musím říci, že to nebyla nejšťastnější volba. Kratší, ale taky trochu víc do kopce. Trvá nám to o něco déle, ale v 16:15 jsou i Pomezní boudy (1050 m.n.m.) zdolány. Sraz je v Zátiší, kde je příjemné teplo a tak dáváme pozdní oběd, nebo časnější večeři, kdo co chce. V 17:15 hod. odjezd směr domů, jedeme přes Polsko, parádní sjezd skoro až do Lubawky. A z Lubawky na Chelmsko. Pěkná cesta a skoro bez provozu. V Chelmsku poslední zastávka a vzhůru do kopce, pro dnešek posledního. V kopci se odděluje Jirka a domů pokračuje přes Libnou. Tento kopeček je za normálních okolností docela nepříjemným, ale dnes je to terénní vlnka. Teď už jen sjezd přes Mieroszow do Meziměstí. Vižňováci domů na kuřata, broumovská část s Tučňákem k Edovy na prase, jedno pivko a domů.
Hodnocení: Výjezd nezklamal, a to jak náročností, tak tím jak jsme si ho určitě všichni užili. Byl to opravdu jeden z nejtěžších výjezdů jaké jsme kdy absolvovali. Tučňák na to, že měl najeto celých 10 km to zvládl v pohodě a ženy ty jely úplně parádně. Pády a defekty kupodivu žádné. Pro zajímavost jen pár čísel: vzdálenost 142 km, průměr 18,5 km/h , v sedle 7 hodin 40 minut. Takže díky všem za parádní výjezd, a smekám pomyslný klobouček před každým, kdo tuto vyjížďku absolvoval.