Bike team

Peloton: Václav, Bříšek, Caca, Šolin, Čižin, Chlupáč, Kluk, Luďa, Zajda, Vlasta Klimeš

     Je začátek léta a Bike team Půlnoční království touto dobou vždy vyrážel na vícedenní výjezd. Stejně tak je tomu i v letošním roce. Tentokrát byla cílem oblíbená lokalita na jižní Moravě a to Pálavské vrchy. Samozřejmě, že nepojedeme na místo určení na kolech, ale budou vyrážet tři vozidla. Počasí by nám mělo dle předpovědi přát, slunečno, teplo a zase teplo. Peloton je opět takový, jaký je. Jede s námi nový člen a to Vlasta Klimeš, což je švagr Kluka. Výjezdu se ještě měl zúčastnit Uragán, ale na poslední chvíli mu souběh okolností v tomto zabránil... Kuboš má sraz ze školy (divný, že v tomto jeho věku má ještě nějaké spolužáky), Tonda na motorce ve světě a dalším nevyhovoval termín, anebo se prostě nemohli uvolnit.

     Ve čtvrtek opravdu před 08:00 hod. vyrážíme. Řidiči Caca, Šolin a Chlupáč. Na startu jsou trochu problémy s Klukem, který se rozhodl nikomu nebrat telefon a ani nikomu nevolat a jen čekat, jestli se pro něj někdo zastaví... Měl kliku, že zastavil. Chlupáč jede přes Hradec pro Zajdu a ve Svitavách se sjíždíme, v Lidlu nakupujeme kávu a pokračujeme společně směr Pálava. Jak cesta ubíhá, stoupá v autech (v našem určitě) nálada, ale to asi bude tím, že se na benzínkách doplňují vhodné tekutiny. Další zastávka v Brně na oběd a pak už směr Strachotín. Zde v kempu Free Star, na břehu Dolní nádrže Nové Mlýny bude do neděle naše základna. Ubytováni jsme v chatkách v blízkosti místního občerstvení, což je celkem dobré strategické místo. Po zabydlení se míříme k přehradě vykoupat. Kluk se samozřejmě zrovna sedřel. Pak došlo i na plážový volejbal a někteří nedočkavci sedají na kola a vyrážejí na první vyjížďku (Kluk se ztratil...) a pak už se jen věnujeme ochutnávání místního vína.

     V pátek se peloton rozděluje. Meziměstská klika vyráží dříve a o její trase nejsem řádně obeznámen, tak aspoň trochu popíšu výjezd kliky broumovské. Přes hráz míříme do Dolních Věstonic a odtud pěkné stoupání přes Pavlov a Klentnici. Tento kopeček byl docela výživný. Po tomto výšlapu následuje sjezd do Mikulova. Zde nejdříve zajíždíme na zámek. Pokocháme se výhledem na bližší i vzdálenější okolí. Láďa neustále pokukuje po Rakousku, má totiž stále v sobě loňskou návštěvu u pomníku legionářů z roku 1918 v Arcu a chtěl by si to s rakušákama vyřídit a srovnat skóre. Po této vyhlídce vjíždíme do zámku. Trochu vědění nám neuškodí a tak navštěvujeme místní fyzikální expozici. A dále navštěvujeme výstavu o historii vína a při této prohlídce jsme zhlédli obří sud na víno (101 tisíc litrů). Po krátkém obědě šlapeme po cyklostezce směr Valtice. Tato cyklostezka je zajímavá tím, že na odpočívadlech jsou informační cedule o pokusech přejít „Železnou oponu“ do Rakouska. Láďa se malinko uklidňuje, když vidí, že na tu pomstu není sám a komunisti mu pomáhali. Do Valtic nedojedeme, ale odbočujeme směr Sedlec. Zde v penzionu (moc pěkný) dáváme pauzu, doplňujeme tekutiny a odpočíváme. Trochu kopec, víc teplo a pak nemůže následovat nic jiného než parádní sešup do Lednice. Zde jsme zahlédli skupinku vedenou Šolinem. Nejdříve míříme k Minaretu. Těch schodů bylo docela dost, ale výhled stál za to. Cestou zámeckým parkem obdivujeme zde krásně narostlé stromy. U přístaviště zastavujeme na pivko, točí zde Svijany a můžeme si k pivu lehnout na deku, dobrý. Hlavně Láďovi se zde líbilo. Dali jsme dvě, chleba se škvarkama a jedeme dál, zámek už je uzavřen, tak se jen pokocháme a valíme směr základna. Cesta podél slepého ramene Dyje pěkně utíká, ale nesmíme zastavit, to by nás komáři sežrali. V Bulharech zastavujeme u prvního sklepa, který se nám připletl do cesty, a byla to celkem dobrá volba. Veltlín, sýr a klobáska a opět dobrá záležitost. Po této příjemné zastávce mažeme kvapíkem po břehu jezera k základně. Koupel v jezeře a vzhůru ke stánku. Chlupáč vytahuje mobil a začíná zkoušení z biologie. Nestačil mu náš team a plynule přechází k dalším skupinkám zde sedících. Byl to opět příjemně strávený den u Cacy trošku zakalen ztrátou pětistovky.

     Sobota ráno. Po snídani pár nadšenců sedá na kolo a někam vyráží, kam? Nevím. Zbytek pro jistotu neopouští místa pod střechou místního občerstvení a likviduje jeden džbánek vína za druhým. Samozřejmě, že došlo k tomu, k čemu muselo zákonitě dojít. Zásoby Veltínského zeleného jsou dopity a musíme přejít na Modrého Portugala. I toto byla dobrá volba. Den si zpříjemňujeme opakovanými návštěvami bazénu a jezera. Večer, už skoro za tmy vyrážíme v trochu okleštěné sestavě na návštěvu místní Sklepní ulice se snahou navštívit místní sklípek. Po delší době narážíme na jeden otevřený a vcházíme. Ochutnávka proběhla, pár „chytrých“ dotazů taky a sklep opouštíme. Vinař byl asi rád. Zbytek večera proběhl v kempu standardně, akorát došlo k malému konfliktu s obsluhou, ale jinak vše ok.

     Neděle dopoledne. Balíme, platíme a chystáme se k odjezdu. Ještě je osloveno místní družstvo se žádostí o prodej vína (bylo splněno) a můžeme vyrazit. No, nechce se nám, ale musíme. Zastávka v Brně na oběd, kde se rozloučíme a Chlupáč opět frčí směr Hradec a zbytek k domovům.

     Hodnocení: Dle mého názoru velmi vydařený výjezd, za toto musím Šolina veřejně pochválit. Nikomu se nic nestalo. Defekty taky žádné. Oblast vybrána též výborně. Obsluha v kempu taky dobrá, až na zavírací hodinu, zde by to chtělo ještě malinko vylepšit (jako u paní Daniely to asi nebude nikde). A to že se poprvé někam nejelo po vlastní ose, ale automobily bych viděl taky jako výborný nápad. Takže, ti co nejeli, mohou jen litovat. Doufám, že to nebyl poslední výjezd do této oblasti a že se sem opět někdy vrátíme. Takže, díky všem za parádní výlet.

foto