Bike team

Peloton (biketeam): Václav, Zedník, Blažek, Bříšek, Kačenka, Kuboš, Luďa, Tonda, Zajda, Tona, Šolin, Pšéňa, Smolda, Luboš

Peloton (ti co už na Gardě byli,takže už skoro biketeam): Marta, Pepa, Karl Von, Petr, Doktor s Káťou, Vavřík

Peloton (ti co zde byli s námi poprvé, takže také už skoro biketeam): Tomík Vlach, Jirka, Petr, Pepa, Tomáš K., Tomáš S., Roman s Milenou, Pavel s Evčou, Martin s Klárkou, Šárka, Ivana, Majda

     Tak jako vždy proběhla na začátku letošního roku tradiční „novoroční vyjížďka“. Zde se po pár pivech a rumech vzpomíná na akce minulé, ale hlavně se plánují akce příští. A padl zde návrh, co se takhle jednou zase podívat na Gardu, už jsme tam dlouho nebyli. No, musím říci, že jsem tomuto návrhu moc šancí nedával. Padl i termín, který se okamžitě změnil (k lepšímu, samozřejmě) a začal se psát seznam účastníků. Nakonec jsme těch potřebných 36 účastníků dali dohromady, i když někteří z členů to z různých důvodů vzdali už během roku, ale např. Olda to musel vzdát z rodinných důvodů doslova na poslední chvíli. I proto se v pelotonu objevilo mnoho nových tváří. Novou tváří není Zajda, ale má nové příjmení Vavřenová, gratulujeme. Seznam účastníků je tedy naplněn a 23.09. večer můžeme vyrazit směr Riva del Garda. Dopravcem, tak jako vždy, je CDS z Náchoda, tentokráte řidiči Mirek a Pepa, Parkujeme na parkovišti pro karavany a obytné vozy (asi 200 m od ubytování), kdy toto nám zařídil místní policejní důstojník, kterého Zedníci oslovili a byl ochotný pomoci. Ubytování. Zde jsme měli trochu problém. Jelikož jsme si dali podmínky (cenové), které jsme nechtěli měnit (Filanda byla letos dražší než v při předchozích akcích), někde jsme nepořídili z jiných důvodů, tak z těchto byla vybrána Residence Spiaggia. Plusy - umístění v centru, kousek od pláže (někteří se koupali každý den), kousek od obchodu (důležité), kousek k hotelovému bazénu. Zápory – autobus mimo dosah, bez zahrady a grilu, bez tenisového kurtu, bez možnosti sedět na terase atd. Já si myslím, že ve finále byli snad všichni s ubytováním spokojeni, já tedy určitě, i když jsme měli asi nejmenší pokoj na hotelu ( a musel jsem to každý den poslouchat)...

      Něco málo k uskutečněným výjezdům. Utvořilo se pár skupinek, kteří vyjížděli spolu a nevím přesně co a kde sjezdili a proto lehce popíšu týden naší skupinky, který bude určitě podobný i těm ostatním skupinkám.

     Pátek: Autobus startuje v 19:00 hod. v Broumově a nočním přejezdem míříme do Rivy del Garda. Konečně!

     Sobota: Většina teamu, tak jako pravidelně první den po příjezdu, vyrazila k Tennu. Naše skupinka se věnovala relaxaci po náročné cestě.

     Neděle: Lago di Molveno (864 m n.m.). Trasa: Riva del Garda – Arco – Sarche – Villa Banale – Molveno – Ballino – Riva del Garda. Najeto: 106 km, stoupání: 3608 m. Novinka ve výjezdech. Na startu zjištěno, že Kačenčino kolo po servisu v broumovské Laguně má totálně sjeté destičky a vůbec nebrzdí, Luboš naštěstí z kapsy vytahuje náhradní a vyměňuje je. A můžeme vyrazit. Po cyklostezce až do Sarche (paráda), cestou zastávka u Lago di Cavedine na svačinu, pak kousek po hlavní, asi 5 serpentin a opět na cyklostezku vedoucí nad údolím říčky Fiume Sarca. Výhledy v této části etapy patřily asi k těm nejhezčím, co jsme v týdnu na Gardě viděli. Luboš s Pavlem o toto přišli, hlavy dole a valili do kopce po hlavní, i přes zákazovou značku... Pak už musíme jet po hlavní všichni až do Molvena (celkem bez provozu), jeden úsek jsme objížděli po vedlejší, ale zde byl zákaz i pro chodce kvůli padajícím kamenům, tak jsme se zde moc nezdržovali a uháněli pryč. Cesta do Molvena byla stále do kopce a v kombinaci s docela pěkným pařákem to nebylo nic jednoduchého. Po příjezdu k jezeru koupací část skupiny odhazuje dresy a skáče do vody, moc příjemné ochlazení pro nás a pobavení pro kolemjdoucí (těch tady bylo celkem dost)... Poté jedeme na pivo, do cukrárny... Dali jsme dvě a musíme jet nazpátek. Nevracíme se zpět do Sarche, ale jedeme přes Passo Ballino a tady je to taky docela raubírna, 11 km stále do kopce. Když jsme v Ballinu, tak už je dobře, před námi je už jen sjezd do Gardy, jedeme Tenno a opět parádní. Pijíždíme za šera. Hodnocení. Jeden z nejhezčích výjezdů, sice trochu delší, ale spokojenost snad všech. Zkraje etapy jedna účastnice chtěla nejdříve zastavit na víno, pak na pivo, ale to bylo až na Molvenu a potom už to s ní šlo... Zajímavost dne. Poté co se Karel a spol. vraceli ze Sarche přes Arco do Rivy potkali našeho zlatého medailistu z Ria, Lukáše Krpálka, který zde byl ukázat medaili svému zesnulému kamarádovi, který má pomníček na břehu Lago di Garda. Večer byl kontaktován s pozvánkou na pivo, ale omluvil se, že už je na cestě do Prahy.

     Pondělí: Passubio (1897 m n.m.). Trasa: Autobusem na parkoviště u pensionu Albergo al Passo (díky rozkopané cestě docela prča) – pak už na kolech – restaurace Achille Papa – nazpátek na parkoviště – Rovereto – Loppio – Riva del Garda. Najeto: 75 km, stoupání: 3964 m. Tento výšlap je klasika. Kopec nás nepřekvapil, mlha nás opět nenechala kouknout do údolí a tak jedinou změnou byl sjezd po stejné cestě, vynikající. Cestu do Rovereta jsme si užili moc pěkně. V Roveretu pravidelná zastávka u děla (Pšéňa neustále doplňuje vodu). Roveretem projíždíme skoro bez problémů a po cyklostezce míříme směr Garda. V Loppiu zastávka na pivko, během chvíle se zde sjíždí skoro celý peloton. Pak už jen lehce do Rivy. Hodnocení. Opět parádní výjezd. Kdyby nebyla nahoře mlha a zima, tak absolutní spokojenost, kdyby.

     Úterý: Restaurace al Faggio (976 m n.m.). Trasa: Riva del Garda – via Ponale – Lago di Ledro – Lenzumo – al Faggio – a zpět. Najeto: 50 km, stoupání: 2773 m. Odpočinkový den a opět výjezd, který opakujeme při každém pobytu zde na Gardě. Karel s Šárkou jedou napřed. Po via Ponale k Ledru. Tento úsek se snad nikdy neokouká, a to jak nahoru, tak dolů. Po příjezdu k Ledru, Kuboš, přestože docela fouká, opět odhazuje cyklistické svršky a už je ve vodě. Ledro objíždíme a stoupáme přes Lenzumo k cíli. Sice to je odpočinkový výjezd, ale dosažená nadmořská výška je více než slušná. V restauraci pivo a jídlo (obojí vynikající) a mažeme zpět do Rivy. Při cestě kolem Ledra míjíme pěknou pláž a po krátké domluvě se opět koupeme (opět za zájmu kolemjdoucích). Hodnocení. Je to jeden z „lehčích“ výjezdů, ale když vyjde počasí jako dnes, tak moc pěkná záležitost.

     Středa: Monte Tremalzo (1850 m n.m.). Trasa: Autobusem k parkovišti pod Mt. Tremalzem - na kole k tunelu pod sedlem Bocca di Val Marza – Passo Nota – chata Balta Segala – Lago di Ledro – Riva del Garda. Najeto: 50 km, stoupání: 1553 m. Opět klasika a opět využíváme autobus, i když pár závodníků si to dalo celé na kole. Z parkoviště krátké dvoukilometrové stoupání k tunelu. Mlha se zvedla, tak výhledy jsou pěkné. U tunelu, jak z jedné, tak z druhé strany focení a přichází legendární sjezd Tremalzo. 35 serpentin k restauraci Alpini Passo Nota, bez komentáře, toto si musí každý zažít. Bříšek si celý úterní večer připravoval gratulaci (v italštině) pro Orlanda (námi oblíbený majitel restaurace), který bude mít svátek, jenže Orlando je už v důchodu, tak bylo po gratulaci. Nějaké víno jsme vypili, posvačili a odjezd k místním tzv. „lesním barům“ - chata Balta Segala. Zde opět víno a pivo, Pavel pro všechny louská oříšky jak veverka. Pozor. Padl zde návrh, že až sem pojedeme příště, tak zde přespíme, tak jsem zvědav...Po přestávce se asi jeden kilometr vracíme zpět a po pěkné cyklostezce sjezd k Ledru. Karel nás vede , jako by to měl nastudovaný. V Ledru se opět koupeme a poté sjíždíme směr Riva. Nenajíždíme hned na via Ponale, ale jedeme směr Pregasina a pak trochu tlačíme dolů na cestu, a taky to šlo, i když řeči byli. Sjezd opět super, výhledy nádherný, jeden defekt a jsme na ubytování. Hodnocení. Musím se opakovat, toto je jeden z nejkrásnějších výjezdů. Počasí opět parádní a že je to víceméně jen z kopce, tak to jeli všichni a snad všichni spokojeni i malej Tomík si to užil.. Ve sjezdu pár pádů bylo, ale vše dopadlo dobře.

     Čtvrtek: Lago di Tenno (605 m n.m.). Trasa: Riva del Garda – Varone – Tenno – Lago di Tenno – Pranzo – Riva del Garda. Najeto: 35 km, stoupání: 869 m. Odpočinkový den a odpočinkový výjezd. No, on to zas tak odpočinkový výjezd není, on se ten kopec k Tennu dá jet. Teplo, únava po včerejšku... V restauraci pod jezerem dáváme pivo, v jezeru se, tak jako vždy koupeme, Pavel opět sbírá oříšky a jedeme na jídlo. Christian (místní policejní důstojník) nám domluvil jídlo (žranici) v jedné místní restauraci v Pranzu. Byly to hovězí hody, doslova. Někdo si vzal název tohoto menu pro příště, doporučuji, Pivo, víno, spokojený majitel navíc donesl, jestli se nepletu, 4 l lahve s ochucenou grappou, dobrý. Tady si myslím, že byla spokojenost na všech stranách. Opět za šera sjezd na ubytování. Hodnocení. Příjemně strávený den vyšperkovaný výše uvedenou akcí.

     Pátek: Vigo Cavedine (614 m n.m.) Trasa: Riva del Garda – Arco – Vigo Cavedine – Lasino – Sarche – Arco – Riva del Garda. Najeto: 65 km, stoupání: 1248 m. V pátek se naše skupinka rozdělila, část se vydala na pohodový výjezd po cyklostezce do baru kousek za Arco. Já s Kubošem jsme se přidali ke skupince závodníků směřujících k Monte Bondone. Ve stoupání k Vigo Cavedine jsem poznal, že jsem přestřelil a že Monte Bondone se beze mě obejde. Závodníci v čele s Karlem pokračují, já a Kuboš, který mě nechce nechat jet samotného (kdoví jak to bylo...) se oddělujeme a sjíždíme moc pěkným sjezdem do Sarche. Jelikož skupinka k baru vyjíždí z Gardy později, máme s Kubošem čas na pivko a zajíždíme se podívat k jezeru Lago di Toblino, kde se tentokráte nekoupeme, je zde zákaz, a tak se jen kocháme. V Sarche při nájezdu trochu bloudíme a pak přeci jen v pohodě dojíždíme do baru. Skupinka je opět pohromadě, někdo pivo, někdo víno a hlavně pohoda. Cestou zpět trháme květiny a zastavujeme se v Arcu u památníku českých legionářů (zde nás vedl Bříšek, jak si mohl cestu pamatovat nevím). Bylo týden po výročí smrti čtyř českých legionářů (22.09.1918) a nebyla zde žádná vzpomínka od vlády, parlamentu atd., pouze věnec od České obce legionářské. Květiny jsme položili a společně zazpívali státní hymnu (docela dojemný okamžik) a podél vody míříme do Rivy. Hodnocení. Opět dost dobrý výjezd a ani mě nemrzelo, že jsem nedojel k Mt. Bondone a doufám, že ani Kuboše. Tato cyklostezka Riva – Sarche je pohodová a zastávka v baru osvěžující.

     Sobota: V 10:00 hod. odjíždíme z Rivy a v 03:00 hod. končíme tuto akci v Broumově. Tyto výjezdy absolvovala naše skupina, ostatní se zařídili dle svého. Došlo i na lanovku z Malcesine a Altissimo. Kluci polický se hodně věnovali zdolávání ferrat, stejně tak Aleš s Petrou, kteří na jednu vzali s sebou i malého Tomáše, který byl moc spokojený a Tona taky.

     Hodnocení. Začnu počasím. To vyšlo neskutečně, možná při prvním pobytu zde bylo pěkně, ale teď paráda. Nájezd kilometrů. Kilometrů jsme pár najeli, většina kolem 350 – 400, ti nejlepší lehce přes 500. Zranění, skoro žádné. Defektů minimum. Zábava snad taky šla, sice se nedalo sedět u residence, ale na pláži se dalo, poradili jsme si. Ač jsem původně nechtěl, jednu příhodu musím zmínit. Při nočním návratu z pláže se Smolda rozhodl, že jako kůň proběhne živým plotem, jenže ten plot nebyl až tak moc živý...Hrála se i oblíbená sedma, tady mile překvapil Pavel jak mu to šlo. Opět se pilo výborné krabicové bílé...Každý den jsme se koupali v jezerech co jsme potkali, Smolda navíc chodil každý den do Gardy koupat vorvaně (tuto přezdívku na tento zájezd získal Pšéňa a ani nenadával). Takže za sebe mohu říci, že to byl parádní týden. Doufám, že spokojeni byli všichni, kteří se na Gardu vrátili a ti co zde byli s námi poprvé, pojedou příště zas. Dále doufám, že opět někdo přijde s návrhem, že by jsme mohli vyrazit na Gardu a že to nebude trvat čtyři roky, anebo že někdo přijde s tím, že by jsme mohli vzít silničky a vyrazit na Gardu. No, budu raději už končit.

foto