Bike team

Trasa: Ruprechtice – Ruprechtický Špičák – Hynčice

Peloton: Václav, Bříšek, Kačenka, Tučňák, Kuboš, Čižin, Kluk

Pes: Fan   (fotografie)

Hospoda: Tona

      Je 4. února 2017 a Bike team Půlnoční království, jeho turistická větev, v tento den vyráží na další „pochoďák“. Cílem bude pro změnu Špičák, tentokráte Ruprechtický, přesně jeho západní stěna. Velikost pelotonu je očekávaná, Caca v Praze, Šolin překvapivě v práci. Ale pozor, objevuje se Kluk, přestože má být v práci. Vzal si náhradní volno a k velkému překvapení všech, je na startu. Počasí. V Broumově oblačno 4 °C, snad se to trochu vylepší.

      Sraz je v 12:15 v Ruprechticích u kostela. Po přivítání se všech účastníků, focení a prvních kořaličkách, vyrážíme k pochodu, je to vlastně taková malá náhrada „Novoroční“ vyjížďky, která se vzhledem k počasí nemohla uskutečnit. No, ušli jsme 50 m a už pokřikujeme po mistru Koubičovi, který se neprozřetelně poflakuje po dvoře. Mistr nezklamal, donesl Božkov, tento rozlil mezi kamarády a zbytek láhve strčil Klukovi do báglu. Samozřejmě nezapomněl na svůj oblíbený „mercedes“, rádi jsme ho viděli, ale ještě raději bychom byli, kdyby někdy zase vyrazil s námi na kolo. Po této velmi příjemné zastávce pokračujeme poměrně rychlým tempem k vrcholu. Cestou zkoušíme, jestli náhodou není otevřena místní hospoda, a ona kupodivu je. Bříšek připravil sedění venku, ale raději sedíme uvnitř. Dáváme jedno a pokračujeme. V lomu zastavujeme, před náročným stoupáním dáváme malou svačinku, trochu Božkova a vzhůru do kopce. Jelikož je obleva, tak stoupání není vůbec jednoduché, ale držíme se statečně, i když sem tam se někdo neudrží na nohách a odpočívá v leže. Cestu prošlapávali nejčastěji Kluk, Čižin a Kuboš. V sedle další krátká přestávka, jen trochu rumu na zahřátí a pokračujeme. Závěr je doslova vražedný. Chvíli je vidět Sova, ale počasí je mizerný, tak jsou výhledy brzy pryč. Vrcholu jsme úspěšně dosáhli a část nás ještě stoupá na rozhlednu, lenoši zůstali dole. Co se dělo nahoře nebudu moc komentovat, takhle jsem se už dlouho nepobavil, bylo to zadokumentováno, ale asi vše nebude ke zveřejnění. Po návratu z rozhledny ke zbytku pelotonu, dáváme řízky (Bříšek s Kačenkou), samozřejmě pivo a Božkov. Cíle dnešního pochoďáku bylo dosaženo a teď už „jen“ do Hynčic, Na beton k Joskovi. Jen dávám do uvozovek, protože cesta z kopce byla určitě stejně náročná jak do kopce, ne-li náročnější.

      Cestou došlo k nepříjemné situaci, k zavalení lavinou „Hanče a Vrbaty“, přežili, ale bylo to o fous… Cestu jsme si zpestřovali popobíháním, taky dobrý… Nebylo to jednoduchý, cesta byla nekonečná, ale jak pochodoval skoro důchodce Kuboš a šedesátník Čižin, nemělo chybu. Skoro za tmy dorážíme do hospody. Hned pivo, Chlupáče nenapadá nic lepšího než objednávat opět rumy. Autem přijel Tona a chvíli poseděl s námi. Zábava běží dobře, opět se vzpomíná a plánuje (jestli bude letos opět Garda…). Nejsem si jist, kolik bylo hodin, ale pro Kuboše přijíždí Hana a než si ho odveze domů, tak nejdříve odveze broumovskou kliku a rozveze zbytek teamu.

      Hodnocení: Ušli jsme hodně náročných 13 kilometrů (dle Kubošova founu), počasí nám sice moc nepřálo (něco málo bylo vidět), ale bylo důležité, že jsme si opět našli čas a společně vyrazili. Jedno malý zranění bylo, jak Chlupáč vyrostl, tak si na Špičáku rozbil hlavu, ale nic hrozného.

foto