Teplicko – Adršpašská 33 15. 9. 2018
Trasa: Teplice nad Metují – Zdoňov – Miroszow (Pl) – Vižňov – Jetřichov – Hejtmánkovice – Amerika – Vernéřovice – Nové Dvory – Teplice nad Metují
Peloton: Brýšek + Kačenka, Hopíci Pavel + Eva, Pšéňa, Luďa, Dudy, Kuboš
Václav, tradiční navrhovatel tras a termínů výletů se jel povalovat k moři do Egypta, a tak nám svěřil výběr trasy a datum výjezdu. Toho se ujali Kačenka s Brýškem a vymysleli přidat se na cyklotrať 50 km (bike team absolvoval pouze 33 km) dlouhého podzimního výšlapu a výjezdu, který se pořádá v Teplicích nad Metují. Myslím si, že to přesně trefili, jak jinak, když to navrhla Kačenka, a Láďa to rozepsal na 3w stránky a přidal i na WA pro ty, co stránky za celý rok neotevřou.
Dlouho až do 14. září to vypadalo, že pojede jen Brýšek + Katka +Kuboš, omluveni dopředu byli jen Karel se Šárkou, měli už svůj program na vižňovském brambořišti o velikosti cca. 0,5 ha což není moc pro brigádu 30 lidí, ale že jsou borci tak to zvládli v pohodě v 6 lidech. Ještě se ozval Kluk (už dříve, hned po vyhlášení výletu), že to zkusí, když ho nebudou potřebovat, v Contiku, ale nějak to nedal. No nic, my tři jsme se domluvili, že jedem.
V pátek k večeru 14. září 2018 došlo k překvapení – ozývají se další bikeři. Tóna poslal omluvenku, že má na „triku“ doprovod synka do Holic na ping-pong turnaj, a tak bylo jasné, že se s námi nesveze. Nakonec doprovázel medailistu krajů Královéhradeckého a Pardubického, čímž jim za celý kolektiv dodatečně GRATULUJEME (jen tak dál). Jinak se poptali Hopíci a Pšéňa na pár instrukcí k výletu a provoz v elektronickém prostoru byl stejný jako jindy – klid, tj. ticho.
Sobota 15. září 2018 – od rána pošmourno, chvíli to vypadá, že lehce sprchne, ale nakonec celý den nic. V Jetřichově se sjíždíme my 3 domluvení a razíme do Teplic zaregistrovat se na výlet, registrace končí v 10 dopoledne. V Teplicích n. Metují na nás čeká Dudy (přijel vlakem, taky si to někdy vyzkoušíme) a Luďa (velké překvapení). Taky přijíždí Hopíci, autem, a Pšéňa na biku až z Poříčí, takže má pár kilometrů náskok. Platíme 50 Kč startovné a jdeme to zapít a sebrat odvahu na cestu. Každý dostáváme mapku s popisem trati a čísly kontrol pro razítka projetí trasy, ale to zatím neřešíme. Musíme předjet cestou do Zdoňova aspoň 255 lidiček, co šlapou pěšky a někteří z nich mají ještě děti a psy. Ve Zdoňově první zastávka u Kovářovy kobyly (to je hospoda). Chvilku pokoukáme a po focení týmu razíme do Vižňova, na to se moc těšíme. Ve Vižňově je pohoda, brambory sklizené, úroda dobrá a po krásném uvítaní od Karla a Šárky otevíráme nabídnuté pivčáky a začínáme si pochvalovat počasí, že už je slunečno. Máme dopito a jedem dál. Teď trochu do kopce (jak jinak – terénní vlnky), sjezd do Heřmánkovic, pak Jetřichov, Hejtmánkovice a přes Křinice do Ameriky na oběd. Proběhlo to docela hladce a jídlo OK. V Americe se setkáváme s Koubičem (přijel si s rodinou na pivko) a po chvilce pokecu razíme do Vernéřovic pro poslední razítko. Na Pasech nás opouští Řízek – přece jen to má domů o kousek dál jak my a Luďa jede s ním, ještě jde do práce. Ve Vernéřovicích nás mapka lehce zradila (později jsem se dozvěděl, že nejen nás), ale znám to tady, a tak jsme neochvějně pokračovali k cíli. Míjíme Nové Dvory a jsme v cíli pro diplom. Trochu osvěžení a razíme domů.
Pohodový a bezproblémový výlet se obešel bez úrazů a ani technika nás nezradila. Myslím, že jsme si užili hezkou krajinu, takže pochvala pro Kačenku s Láďou, že se toho ujali. Pedálu zdar a příští výlet bude zamykání.