Na Gardě bylo fajn, jen jsem si tam způsobil jednu drobnou ranku do boku. Ještě jsme to hned na místě ošetřili a jelo se dál (už jen kousek z kopce) do penzionu. Další den jsme měli procházkový a tak vše OK, ani žádný problém a už nás čekal jen pátek a to jsme měli v plánu malou vyjížďku do Arca k pomníku našich zastřelených legionářů Rakušáky (před 99 léty). A v sobotu jsme jeli domů, zranění v pohodě, jen jsem cítil naraženinu. No a pak už doma do čtvrtka OK a najednou se mi vedle zranění začal dělat otok a tak jsem hned v pondělí šel k Bořivoji Červinkovi v Broumově na radu. Hned mě poslal do broumovské nemocnice. Zrovna v tu chvíli dělal zákroky Dr. Routek a tak se ujal i mě. Mám pocit, že nebyl nijak nadšený, už jenom věta, no jasně úraz na kole, aniž bych mu něco řekl. Tak mě hned strhl strupy a začal mačkat ty „srajdy“ ven. Bylo to fajn a ani jsem neomdlel, to víš, žádné injekce proti bolesti na takový škrábaneček. No každý den převaz, až ve čtvrtek dospěl k názoru, že na to nestačí a tak mě poslal do Náchodské nemocnice. Tam po přijmu, kolem 16. hodiny se mě ujali na vyšetření na ambulanci a pak ať si jdu do části, kde už se leží. Tak mě udělali 2x EKG, rentgen a ultrazvuk a v 20:00 odjezd na sál – PARÁDA – už se něco děje.

      Probral jsem se na JIP a řekl si, OK žiji. Pak jsem vypozoroval zavěšeného bažanta po levé ruce a pití po pravé ruce a tak jsem to do sebe vrchem lil a spodem vypouštěl. Dokázal jsem to do rána vyprázdnit a naplnit v obráceném gardu. No, víkend v nemocnici je úžasný, válení, jídlo a pití a pěkný holky. Jen se strojily asi u jednoho návrháře, že preferovaly bílé oblečení, ale dobrý. Občas si přišly pokecat (tak jsme se i zasmáli) a při tom nějaká ta injekce a přebalování a pak zase na chvíli zmizely. No jo, nebyl jsem tam sám. Vše mi vynahradili Brýšek s Cacou při návštěvách a spousta SMS a „Wocapů“ od bike teamu. V pondělí ráno se mě při vizitě primář zeptal, jestli se cítím na to jít domů. Já na to, že jo a tak jsem doma, zatím nic moc nedělám, ale je to nuda…

      Tak to je závěr z mé dovolené v Itálii.

R. Kuboss Špidla